mapa
Starosta
724 179 928
Drobečková navigace

Úvod > Dění v obci > Dějiny obce

Dějiny obce

Bádání v dějinách

Bádání v dějinách OBCE ZAJEČICE  je možno rozdělit do tří časových období :

I.      Od nejstarších stop osídlení do první archivní zprávy roku 1319. Údaje týkající se tohoto časového úseku se opírají o náhodné nálezy keramiky popelnicových polí např. v lokalitách  před Kapličkou, za objektem školní jídelny, či na zahradě bývalého Novákova statku. Odtud pochází popelnice jejíž originál je uložen v Národním muzeu a kopie pak v Městském muzeu v Chrasti u Chrudimi, Po vědeckém zhodnocení bylo určeno období vzniku nálezu na počátek našeho letopočtu.

          Důkazy výskytu nejstarší fauny se nacházejí především v prostoru Studená Voda - Bítovánky na poli u lesa, kde na dně bývalého cenomanského moře lze nalézt množství otisků lastur mořských živočichů. K nejvýznamnějším nálezům patří velká stolička býložravce, objevená v opuce v místní části obce Vinice, která je uložená v chrasteckém muzeu.

II.     Od první písemné zprávy o Zaječicích roku 1319 do 80 let 19. století. Toto období se opírá pouze o archivní materiály a literaturu a neexistují z něho soustavně vedené kroniky.

III.    Zahrnuje časový úsek od 80. let 19. století do dnešního dne. Je doložen podrobnými písemnými materiály - zejména kronikami. Tyto jsou uloženy do úschovy do Státního okresního archivu v Chrudimi, kde je možno do nich nahlédnout.

          Jedná se o následující písemnosti:

    • Pamětní kniha obce Zaječic z let 1978 - 1913
    • Pamětní kniha obce Zaječic z let 1939 - 1949
    • Pamětní kniha z let 1950 - 1965
    • Kronika Zaječic z let 1966 - 1979
    • Kronika Zaječic z let 1980 - 1986

V součané době vede kroniku obce p. Antonín Suchý ml.

Stručná historie OBCE ZAJEČICE      

Ves Zaječice je poprvé zmiňována kolem roku 1319 v souvislosti s pohnáním Přibíka ze Zaječic k zemskému soudu pro krádež. Roku 1385 připadá jako odúmrť po Markétě, manželce Kuneše z Újezda králi Václavovi IV a od roku 1397 náleží holické větvi pánů ze Šternberka, připomínanými zde do roku 1473. Poslední majitel pocházející z tohoto rodu Jan ze Šternberka patřil mezi blízké přátele krále Jiřího z Poděbrad. Doprovázel ho na jeho vojenských výpravách a existuje po něm zmínka z roku 1451 v souvislosti s jednotou Poděbradskou.

Z tohoto období pochází rovněž podpis Všecha ze Zaječic pod zápisem o mír zemský na sněmu v Čáslavi r. 1440.

Před rokem 1480 se Zaječice spolu s dalšími dvěma vesnicemi stávají majetkem chrudimského měšťana Viktorina z Kunčí, pozdějšího promátora města Chrudimě, znalce hospodářského práva a jednoho z velitelů zemské hotovosti, stavěné proti vojskům krále Matyáše Korbona opatřením zemského sněmu z roku 1470. Jeho syn Jan z Kunčí či Zaječický, přítel právníka a spisovatele Viktorina Kornela ze Všehrd, vážený rádce obcí i pánů, jež sám napsal několik spisů, vlastnil zaječický majetek od roku 1490.

Po roce 1521 se Zaječice staly součástí žumbereckého panství pánů Janovských ze soužíc a z roku 1529 pochází první písemná zmínka o tvrzi, i když její existenci lze předpokládat již ve 14.století.   V té době ves ještě spolu se Smrčkem, Libanicemi a Svidnicí patří Petrovi Janovskému ze Soužíc a na Zaječicích, který je roku 1545 spolu s Divišem Slaratou z Chlumu zmiňován jako hejtman kraje.

Poté tvrz spolu s příslušenstvím přechází sňatkem na rod Robmhápů ze Suché a roku 1580 Václav Robmháp dělí ves Zaječice na dva samostatné díly mezi své sestry.

Syn Markéty, která vlastnila část s tvrzí – Jan Jiří Myška ze Žlutic, přichází o majetek roku 1623, neboť jako účastník vzpoury českých stavů stál na straně poražených.

Konfiskát získal roku 1625 Jan Weber z Pisenbeeergu za 10.266 kop míšeňských. Jeho dcera Kateřina prodává zaječické a chroustovické zboží roku 1655 Karlovi Ferdinandovi, hraběti z Valdštejna, který jí však majetek vrací pro nezaplacení trhové smlouvy roku 1661 a tak ze soupisu provedeného 10.5. 1661 úředníky zemských desek známe popis tvrze, z něhož je zřejmé, že již ztratila svůj původní význam.

Po provedení soupisu prodává Kateřina svůj díl zaječického majetku Marii Maxmiliáně Zárubové ze Žumberka, od níž ho za 20.000 zlatých rýnských kupuje roku 1685 Lambert František Hřebenáč z Harrachu, držitel druhého dílu Zaječic. V této době je již v písemnostech zmiňován pouze dvůr, nikoli tvrz, pravděpodobně zpustlá.

Druhá část vsi připadla při dělení roku 1580 Eufenii, která zde se svým manželem Kryštofem Myškou ze Žlunic založila dvůr a tvrz, připomínanou poprvé roku 1607 jako majetek Petra Kryštofa Kapouna ze Svojkova, odsouzeného po bitvě na Bílé hoře k pokutě za účast ve stavovském povstání.

Roku 1681se tento díl stává vlastnictvím Františka Lamberta Hřebenáče z Harrachu, který obě části spojuje a roku 1685 zaječický statek, sestávající z 15 vesnic prodává Augustinovi Norbertovi Voračickému z Paběnic, od něhož ho kupuje za 62.000 rýnských zlatých Josef František hrabě ze Schõnfeldu a připojuje ho roku 1697 k nasavrckému panství. V roce 1755 je i druhá tvrz zmiňována jako z velké části neobydlená a zpustlá. V té době již patří nasavrcké panství knížatům z Auersperga, kteří ho již drží až do zániku c. a k. monarchie roku 1918.

V roce 1925 po I. pozemkové reformě byl zaječický dvůr zrušen, rozparcelován a sídlo zprávy stojící v místě, kde možná  kdysi bývala druhá tvrz, připadlo obci a v současné době je zde sídlo Obecného úřadu Zaječice. První tvrz se zachovala ve formě budovy č.p. 64, na jejímž západním průčelí jsou zachovány zbytky pozdně gotických okenních ostění a v interiéru pak zbytek pozdně gotické klenby. V současné době je tento objekt v soukromém vlastnictví a je obýván.

Události v datech

ROK UDÁLOST
r. 1772 počátek pravidelného školství v obci
r. 1839 stavba silnice  Chrudim – Chrast
r. 1861 stavba silnice k Libanicům
r. 1865 stavba silnice k Bítovanům
r. 1871 stavba železnice  Pardubice – Německý Brod (dnešní Havlíčkův Brod)
r. 1882 založen Hasičský sbor
r. 1884 založena knihovna a záložna
r. 1884 založen SOKOL (spadá po Chrast)
r. 1893 nový železniční most přes Holetínku na silnici Chrudim Chrast
r. 1907 stavba silnice ke Studené Vodě
r. 1909 ode dne 1.10. začaly zastavovat vlaky v Zaječicích
r. 1918 stavba silnice od vlakové zastávky k Bítovanům
r. 1919 zřízena pošta v domě čp. 72 a 75 (dvojdomek)
r. 1922 stavba železobetonového mostu na silnici k vlakové zastávce
r. 1924 počátek elektrifikace obce

Přehled počtu domů a obyvatel

ROK

POČET OBYVATEL

POČET DOMŮ

v r. 1584 54 obyvatel (počet poddaných paní Rohmhápové - vztahuje
se ke druhé zaječické tvrzi po rozdělení v roce 1580)
 
v r. 1651 516 obyvatel (poddaných osob nad 12 let)  
v r. 1713 údaje o počtu obyvatel se nedochovaly evidováno 69 domů
v r. 1789 údaje o počtu obyvatel se nedochovaly evidováno 87 domů
v r. 1822 údaje o počtu obyvatel se nedochovaly evidováno 127 domů
v r. 1833 931 obyvatel (údaj z obecní kroniky) evidováno 129 domů
v r. 1900 1.148 obyvatel evidováno 153 domů
v r. 1921 1.389 obyvatel evidováno 182 domů
v r. 1930 1.395 obyvatel evidováno 251 domů
v r. 1950 1.068 obyvatel evidováno 264 domů
v r. 1964 1.145 obyvatel evidováno 276 domů
v r. 1987 1.010 obyvatel evidováno 319 domů
v r. 1988 1.001 obyvatel evidováno 319 domů
v r. 1989 995 obyvatel evidováno 319 domů
v r. 1992 923 obyvatel evidováno 328 domů
v r. 1997 951 obyvatel  evidováno 333 domů
v r. 2001 990 obyvatel evidováno 336 domů
1.1.2015 1046 obyvatel evidováno 375 domů

Připravil: p. Antonín Suchý ml.

Pochůzkový a podomní prodej je na území obce Zaječice zakázán